Představujeme Jana Sobotku

Ing. Jan Sobotka kandiduje do Senátu PČR v obvodě 39 Trutnov. Životopis a dva rozhovory s ním.

Ž I V O T O P I S
(Jan Sobotka o sobě)
Jméno, příjmení, titul : Jan Sobotka Ing.
Narozen: 25. 7. 1961 ve Vrchlabí

Vzdělání:
Základní školu a gymnázium jsem absolvoval ve Vrchlabí.
V roce 1988 jsem dokončil VUT Brno, fakultu stavební, obor vodní stavby a vodní hospodářství
Zaměstnání:
Po ukončení základní vojenské služby v roce 1989 jsem nastoupil jako projektant do firmy Agrostav D. Králové n.L., v roce 1990 jsem se stal samostatným projektantem na vlastní oprávnění, v roce 1991 jsem založil s dalšími třemi společníky firmu na výrobu mikrotenových sáčků, v roce 1992 jsem se vzdal svého podílu a nastoupil jsem jako vedoucí stavební výroby , která měla 25 zaměstnanců, do firmy Kobra Plus Vrchlabí, v roce 1994 jsem nastoupil jako vedoucí stavební výroby, která měla ve dvou střediscích okolo 100 zaměstnanců, do firmy NOVOS H. Králové, v roce 1995 jsem nastoupil jako vedoucí provozu vleků ve Špindlerově Mlýně.
V roce 1998 jsem byl zvolen starostou města Vrchlabí, a tuto funkci vykonávám doposud, již třetí funkční období.
V roce 2002 jsem byl zvolen předsedou dobrovolného svazku měst a obcí „Krkonoše“, se sídlem ve Vrchlabí, čítající k dnešnímu dni 40 měst a obcí se zhruba 65 tisíci trvale žijícími obyvateli. Tuto funkci vykonávám dodnes.
Politická příslušnost:
před rokem 1989 – bez politické příslušnosti
od roku 1991 do roku 1997 - ODS
od roku 1998 do roku 2006 – US-DEU
v roce 2006 kandidatura do komunálních voleb za sdružení nezávislých kandidátů ZVON
Manželka: Marcela Sobotková
Synové: Jan a Jakub.

Kontakt do zaměstnání:
MÚ Vrchlabí
Zámek 1
543 01 Vrchlabí
sobotkajan@muvrchlabi.cz

Ve Vrchlabí 6. 6. 2008

---

I vy můžete zvolit svého zástupce
Na podzim letošního roku budou krajské a senátní volby. Náš obvod pro volby do Senátu Parlamentu ČR je od hranic Libereckého kraje, na jihu přes Dvůr Králové nad Labem, na severu Trutnov a Žacléř, až k Teplicím nad Metují na východě.
Ing. Jan Sobotka, starosta Vrchlabí a předseda Svazku Krkonoše, přijal nabídku kandidovat v senátních volbách. Kandiduje jako nezávislý s podporou neparlamentních stran -Volba pro město (VPM), Strana pro otevřenou společnost (SOS) a Unie svobody – Demokratické unie (US – DEU).
Ke svému rozhodnutí uvádí: „Krkonoše a Podkrkonoší si zaslouží mít svého zodpovědného zástupce v Parlamentu České republiky. Aby se někdo staral a zajímal o tento region jako celek. To je pro mě hlavní motivace. Celý obvod má podobné problémy, vyplývající ze snahy podporovat výrobní podniky a orientaci na cestovní ruch.“ V práci na vrchlabské radnici by chtěl podle svých slov pokračovat i v případě úspěchu. „Jsem přesvědčen, že obě funkce lze skloubit ku prospěchu regionu. Chci pomoci rozvoji regionu, který se dá charakterizovat třemi ucelenými oblastmi: Krkonošemi, Podkrkonoším a okolím Teplicko – adršpašských skal. K tomu využiji mnohaleté zkušenosti z komunální politiky, které, jak věřím, jsou základem kvalifikovanějšího posouzení dopadu zákonů do praxe. Města a obce musí naplňovat mnohdy nekvalitní zákony a tak dobře vědí, jak „výroba legislativních zmetků“ komplikuje běžný život občanů. O tom, jestli se mi podaří získat důvěru voličů je v této chvíli ale předčasné hovořit,“ uzavřel Jan Sobotka.

Do podzimních senátních voleb dále kandidují:
Mgr. Ivan Adamec, Trutnov (ODS),
Jiří Gangur, obec Jívka (KSČM),
RNDr. Jiří Kulich, Horní Maršov (Strana zelených),
MUDr. Pavel Trpák, Trutnov (ČSSD),
Prof. MUDr. Zbyněk Vobořil, DrSc. Dvůr Králové nad Labem (nestranný).

Zpracovala: D. Palátková

---

„Vzájemnou trvalou spolupráci považuji za hybnou sílu regionu,“
říká Ing. Jan Sobotka, předseda Krkonoš - svazku měst a obcí
Krkonoše – svazek měst a obcí je organizací, která v současné době sdružuje čtyřicet krkonošských samospráv na jejichž území žije více jak 60 tisíc obyvatel. Svojí činností dokazuje, že společná práce má pro obyvatele i návštěvníky regionu podstatný smysl. V čem Vy sám spatřujete sílu tohoto snažení?, jsme se dotázali jejího předsedy a vrchlabského starosty Jana Sobotky.
„Počet členů ve Svazku postupně stoupá. Stává se sílou samospráv reprezentujících nejvyšší horstvo České republiky i široké podhůří. Upevňuje svoji pozici. Když jeho členové společně zaujmou postoj či stanovisko například vůči Královéhradeckému či Libereckému kraji, zákonodárcům, nebo státu, oslovení či dotčení ho nemohou pominout, musí reagovat. V tom je naše síla.“
Jak se daří sílu udržet?
„Jednotliví starostové jsou komunikativní, schopní diskutovat, přijímat a rozvíjet názory. V diskusi se posouváme dál. Jeden přinese myšlenku, další ji prohloubí. Z našich jednání vytváříme pozitivní závěry prospěšné pro všechny, či alespoň pro velkou většinu členských obcí. Jejich zástupci si vzájemně nic nedokazují, nevyzdvihují své vlastní ambice. Vážíme a pečuje o dobré vztahy, nepěstujeme konkurenční boj. Kolektivní spolupráci mám ze srdce rád. Osobně mě baví ji budovat. Je principem demokracie. Je krédem sportu i mého života. Každý může říci svůj názor, rozhodne většina. Musím pochválit, že ve Svazku je spolupráce velmi dobrá.
Základním pilířem je spolupráce s dalšími svazky obcí. Vzájemně spolu hovoříme, koordinujeme iniciativy a aktivity, nelezeme si do zelí. Velký Svazek dělá celokrkonošské projekty, menší svazky řeší lokální projekty. Rada Svazku (užší zvolené vedení) má ve svém kolektivu zástupce všech zdejších mikroregionů. Při schopnosti získat i když omezené finanční prostředky společně usilujeme o rozvoj celé oblasti.“
Jaký konkrétní užitek z práce Svazku mají obyvatelé regionu?
„Původně byl Svazek Krkonoše organizací zaměřenou převážně na rozvoj cestovního ruchu. Praxí se ukázalo, že města a obce jej potřebují k jakémusi zastání. Jeho rolí je vytvářet společný politický vliv vůči krajům, státu i jeho zákonodárcům. Má schopnost získávat peníze na společnou propagaci, na udržení veřejně prospěšných projektů. Největší část peněz nyní je od Královéhradeckého a Libereckého kraje, další ze zdrojů Evropské unie, důležité jsou členské příspěvky, nepatrné zdroje přicházejí od státu. Nemálo přispívají i podnikatelé v turismu. Svazek má dnes mnohé hmatatelné výsledky, které jsou nepominutelné.“
Připomeňte některé konkrétní?
„V tuto chvíli je krkonošský průmysl cestovního ruchu chápán s plnou váhou. Máme kvalitnější infrastrukturní vybavenost v turisticky frekventovaných oblastech. Pracujeme na systematické a dokonalejší propagaci území. Užitek z práce Svazku mají i obyvatelé, které cestovní ruch příliš nezajímá. Například cyklostezka mezi Vrchlabím a Lánovem má obrovský význam z hlediska bezpečnosti dopravy. Integrace dopravy a lepší dopravní obslužnost celého regionu je důležitým tématem, ve kterém hraje Svazek jednu z hlavních rolí.“
Jak a kde je uplatňován Vámi zmíněný společenský vliv?
„Zastupujeme poměrně velké a významné území. Jsme aktivní, až hybnou silou. Není nám odepřeno říci názor. Máme možnost konzultovat na místech, kde se mění nebo nově vznikají strategické dokumenty. Například když vznikaly systémy financování cestovního ruchu, každý kraj to viděl jinak. Ukázali jsme na našem konkrétním případu, jak by to asi mělo být a jak fungovat. Jsme konzultanty připravovaných strategických materiálů, členy různých přípravných týmů. Jde jen o to, nakolik se nám daří přesvědčit kraje a stát, která cesta vede správně.“
Které z těch materiálů se konkrétně týkají Krkonoš?
„Z velké části byl ze společných konzultací sestaven například „Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje“. Dalším dokumentem, do jehož tvorby jsme aktivně vstoupili, je „Politika územního rozvoje“, jako základní územně plánovací dokument celé České republiky. V tak zásadním a strategickém materiálu nebyla kupodivu ani zmínka o Krkonoších, které podle premiéra ČR – nemají prý žádný větším problém, který byl stál v Praze za pozornost. Nemohli jsme s původním zadáním souhlasit. I když se u nás obchodu daří a je tu i nějaká průmyslová výroba. Mezi problematické bych však zařadil, že do Krkonoš nevede žádná pořádná silnice. Pohoří se rozkládá na území dvou územně správních krajů, na území národního parku, na okraji republiky. Máme své problémy a potřebujeme je řešit. Svazek zaslal premiéru nesouhlasné stanovisko a prosadil s pomocí krajských úřadů, že Krkonoše jsou ve státních dokumentech charakterizovány jako specifická oblast. A to je nesmírně důležité.
Liberecký i Královéhradecký kraj na základě této „Politiky územního rozvoje“ zpracovávají „Zásady územního rozvoje“. Na ně se svými „Územně analytickými podklady“ navazují i větší města v regionu. Tyto tři vrstvy do sebe zapadají a jsou výchozí pro územní plánování. A to má odraz v „Police územního rozvoje“. Tu Vláda ČR schválí zřejmě v příštím roce. Další významná platforma k jednání je v rámci Rady KRNAP. Jejími členy jsou starostové našich členských měst a obcí. Svazek, který se angažuje v řešení problémů celých Krkonoš, se na jednání Rady KRNAP aktivně připravuje, spolupodílí se na tvorbě programu.“
Čeho konkrétně se za dobu existence Svazku v regionu dosáhlo?
„Největším úspěchem je přesvědčení, že naše společné snažení má skutečně smysl a užitek. Veřejně prospěšné projekty, propagace na veletrzích cestovního ruchu, péče o údržbu a značení běžeckých lyžařských tras a cyklotras, integrace veřejné dopravy, cyklobusy, turistické noviny, apod. Prvotní neověřené projekty se ukázaly jako úspěšné, potřebné a nutné. Přinesly dennodenní provozní úkoly, ale také trvalé hodnoty. Mají svůj řád a vyžadují pravidelnou péči. Svazek překryl nešikovné rozdělení nejvyšších českých hor na dva územně správní celky, tzn. do kraje Libereckého a Královéhradeckého. Nezasahuje do samosprávných záležitostí jednotlivých zastupitelstev, respektuje svébytnost každé obce, každého města. Sdružuje se na věcech, které mají maximální podporu. Vznikl přirozenou cestou a pokud by byl časem doplněn o několik málo zbývajících míst, tak by území bylo již logicky uceleno. Mohl by trvale obhospodařovat celou oblast. Naší permanentní snahou je zvýšit objem získaných i vydaných finančních prostředků. Stal by se největším organizátorem cestovního ruchu v regionu. Posílil by mandát koordinátora turismu a měl by rostoucí podíl na dalších společných obecně prospěšných úkolech.“
Co se doposud nepovedlo?
„To, co jsem zmínil výše. Ne zcela se daří stabilizovat organizaci na straně příjmů. Zajistit a zaplatit přiměřený počet profesionálních pracovníků. Svazek by měl mít větší objem finančních prostředků i na investiční záležitosti. Dále se bohužel poměrně složitě hledá správný konsenzus se Správou Krkonošského národního parku. KRNAP mnohdy nerozumně brání rozvoji infrastruktury a turismu. Jinak řečeno, problém je v tom, že mezi Svazkem a Správou KRNAP zatím hledáme společná pravidla hry. KRNAP musí ze zákona chránit, ale poradit jak na věc už ne. Města, obce i podnikatelé jsou schopni si uvědomit, co chtějí a nechtějí. KRNAP s přístupem moci úřední má mandát skoro cokoliv zarazit. Projednané záležitosti nemají záruku platnosti. A i v tomto případě je na místě strategické vyjednávání celku, ne jednotlivců. To je ta síla spolupráce. A jsme na začátku našeho povídání. Když není dohoda, je síla nulová.“
Co je cíl a horizont snažení Svazku ve prospěch území?
„Měli bychom i nadále být co nejvíce aktivní. Zdokonalovat péči o projekty. Cyklotrasy ještě lépe vybavit a vyznačit. Rolby na běžeckých tratích by měly stopy upravovat ne dvakrát, ale čtyřikrát týdně, apod. Udržet zájem členů, ztvrzovat, že členství ve Svazku je zajímavé, pro obce i města a každého jednotlivce přínosné a smysluplné. Že vzájemná a trvalá spolupráce je hybnou silou regionu.“

Zpracovala: D. Palátková